Obyčejně neobyčejné

Dnes ráno jsem vstala jako první a šla ven čarovat :-)

Původně to tedy měla být jen taková malá vycházka, ale pak jsem se zastavila na cestě a začala zpívat. A zpívala Zemi a Nebi, a "viděla" jsem louky s květinami a spokojená zvířátka a šťastné lidi... A bylo to poprvé, kdy jsem ani na chvíli nezapochybovala, že právě toto má smysl. Prostě tam byl ten POCIT.

Napadlo mě, jak jsem psala o té moci, že ji máme často spojovanou s nějakou véélmi silnou a nadpřirozeně statečnou a já-nevím-co-ještě osobou. A ona je to třeba křehká dívka, která žije v malém bytečku, a vy tam vstoupíte a cítíte se, jako by vás pohladil anděl . Nebo je to obyčejná paní, která se na vás vždy usměje, když u ní nakupujete. Nebo je to kuchař, který vám udělá tak dobré jídlo, že si ho užíváte a je vám po něm dobře zbytek dne. Nebo...

To jsou pak ty opravdové, obyčejně neobyčejné okamžiky, které působí a tvoří a hladí a ladí.

Pěkný den, přátelé!